Doufám, že tady s tím moc neotravuju, ale konečně oficiálně ilustruju knihu pro děti :). Mám z toho velkou radost, a nemůžu tomu pořád úplně uvěřit. Trochu se bojím, že to celé nedopadne a nic nevyjde... ale vymýšlení námětů a kreslení mě moc baví, takže ztracený čas to snad nebude.
Nakonec jsem se rozhodla kreslit obrázky ručně a vybarvovat je posléze v počítači. Prvotní pokusy malovat temperami nebo akrylem na papír se ukázaly jako zoufalé. U mojí první ilustrace je (pod)malba temperou ještě trochu znát. Další obrázek jsem se taky snažila nejdřív malovat barvami na papír, ale šlo to tak špatně, že jsem obrátila list a udělala jen černé obrysy... a dál vybarvila v počítači. Pořád nevím, jestli je to úplně správná volba, ale asi to dopadne tak. Samozřejmě, že mě asi u třetího obrázku začalo napadat, jak by to šlo celé vylepšit, dodat tomu nějakou jiskru... ale to už by zas ty kresby ztratily kontinuitu, první dvě by byly jiné než ty ostatní, tak jsem pokračovala dál stejně. A kdo ví, jestli bych ten nápad dokázala vůbec realizovat.
I tak mě ale některé věci u toho počítačového vybarvování překvapují. Třeba "náhoda". Pořád jsem se děsila, aby všechno dopadlo tak, jak chci (i když nejsem perfekcionista), ale pak jsem jednou zjistila, že když se někde třeba trochu přetáhne, nebo se prolne něco, co by nemělo, tak z toho vzniknou zajímavé tvary, které se pak dají i dobře využít. Snad teda nebudou zajímavé jen pro mě :).
A tady ukázka procesu:
Malovat se snažím trochu taky, ale není na to tolik času. I když třeba dneska si Andulka dala čtyřhodinový spánek, takže jsem stihla leccos. Andulka je vůbec poslední dobou fascinující. Přes moji lenost posazovat ji na nočník si tam začala sedat sama. A sama se v podstatě během pár dnů vytrénovala tak, že jsme dnes mohli jít na hřiště úplně bez plínky, a nic se nestalo. Doma pak proběhlo nějaké hovínko na podlaze (které ale bylo náležitě oznámeno :), a jedno počůrání do kalhotek, ale to se za dlouhou dobu mnoha hodin toleruje. Je fakt šikovná. Dokonce mě vyhání, když jí chci pomoct s oblečkama, že to udělá sama.
Já na náhodu vlastně tak trochu spoléhám... Nejhezčí věci se mi většinou podaří, když se vůbec nesnažím a třeba kreslím jen jaksi intuitivně... (což je trochu nepraktické, protože pak zas mám pocit, že na tom výsledku vlastně nemám žádnou zásluhu :-)) A obecně mi přijde, že bez náhody nemůže vzniknout nic nového, že kdyby se všechno povedlo přesně tak, jak si to předem představujeme, tak je to vlastně takové omezující...
ReplyDeleteTakže u počítače mám naopak právě pocit, že tam náhoda není, protože můžu úplně přesně vybrat barvu, nastavit přesně tloušťku štětce atd...
Tak to je super, že ty do toho i na počítači umíš dát tu náhodnost a že to nevypadá tak „přesně počítačově“. Protože třeba tyhle ilustrace vypadají skoro stejně, jako bys je namalovala normálně štětcem, jen prostě místo akrylových barev použila něco jiného :-)
Třeba ten tmavý flek za tím panáčkem, to je ta chyba... a mohla jsem to dát pryč, ale pak jsem si řekla, že to tam nechám, protože to pak bude působit víc přirozeně :).
DeleteJinak jsem ráda, že ti to připadá nepočítačové, přesně o to mi jde... dohromady to bude kolem 30ti obrázků, uff! Jo a tenhle kluk je jen malý výřez :).
Já tam teda žádný flek nevidím. Tím myslíš asi to, co mně připomíná nějaký rozevlátý plášť? Tak to jsi ho využila dobře :-)
DeleteTyjo, 30 obrázků, tak to máš teda fakt dost práce... :-)