Pages

Thursday, April 17, 2014

druhé narozeniny Andulky


Moje miminko Andulka oslavilo druhé narozeniny. Nemůžu uvěřit, jak je to už vlastně velká holčička. Tím, že je to (pravděpodobně) naše poslední dítě, hrozně si užívám tu malinkou fázi a ani moc nechci, aby vyrostla. A tak jí pořád říkám "miminko". Je moc šikovná, naučila se sama chodit na nočník, umí si ledacos sama obléknout, kreslí si, hraje si. Nejradši mám, když si hrajou s Maruškou spolu. Maruška začala před pár dny moc toužit po naušnicích, a tak jsme jí šli nechat propíchnout uši. Bála se a brečela, ale to trvalo jen chvilku. Jsou to fajn děti.

panáčci ze dřeva



Koupila jsem si před pár týdny v bazaru čtyři dřevěné části něčeho, co prý jsou koncovky na garnýže na záclony. Měli tam jen čtyři a hned mě napadlo, že by z toho mohlo jít něco zajímavého vyrobit. Jedna stála jen 5Kč. Dneska jsem vyrobila první figurku. Původně jsem je chtěla obarvit celé, ale když jsem udělala hlavu, zbytek se mi líbí dřevěný tak jak je. Půjdu na to teda minimalisticky. Červená vypadá nalakovaná moc pěkně, uvidíme jak dopadnou další čepičky. Možná bych je mohla dát taky na výstavu, když se povedou. Čtyři skřítci.

Wednesday, April 16, 2014

výstava Hra o čas








Po delší době obrázky z výstavy Petra Nikla Hra o čas v městské knihovně, kterou jsem navštívila s Aničkou (a Reníkem). Nejvíc se mi líbila právě barevná plátna na druhé a poslední fotce. Jsou to dělohy? Klín? Cesta života... Hlavní téma výstavy je (podle mě) čas života, co do nás a nám předali naši předci, hlavně rodiče... význam dětství a vývoj člověka v životě. Téma je mi blízké, ale výstava mě malinko zklamala. Několik velkých obrazů bylo propojeno do několika větších cyklů, celků... bylo zachyceno, jak vzniká obraz, jeden motiv ukázaný v několika fázích. Dopad na pozorovatele to má sice velký; člověk si uvědomuje právě ten čas, plynutí. Zároveň si ale ty obrazy byly dost podobné, a mám pocit, že jsem toho vlastně viděla nějak málo. Jsem každopádně ráda, že jsem na výstavu šla, pro Petra Nikla mám slabost a nechtěla jsem si to nechat ujít.
Příště máme spadeno na výstavu Tima Burtona v Domě u Kamenného zvonu. Snad to klapne a už se moc těším. Pro něj mám totiž slabost taky :).

Friday, April 11, 2014

kváskový chléb

Konečně má moje existence trochu smysl, začala jsem péct kváskový chleba. Už před  delším časem jsem se o to pokoušela - před několika lety jsme od přátel dostali žitný kvásek a rady, jak na to. Ale nedařilo se, chléb nevykynul, byl uvnitř mokrý... Pak nám kvásek v lednici nějak překypěl a vytekl,  a ztratila jsem s celou věcí trpělivost.
Teď jsem po několika letech dostala od kamarádky kvásek znova. A ochutnala její moc dobrý chleba. Neměl vůbec tvrdou kůrku (která mě odrazovala na chlebu, který jsem jedla u přátel), a taky návod vypadal dost jednoduše. Odpovídá zhruba tomuhle receptu. A tak jsem to zkusila znova. Jako jediný problém vypadalo dlouhé kynutí - kyne se dvakrát a poprvé 12-16 hodin. Co s tím? U nás doma je totiž skoro pořád zima. Vyřešili jsme to svíčkou a je to úplně geniální. Chci kynout těsto, zapálím svíčku v lampě a tradá. Díky za lampu, Jani :).



Jo, a taky budou mít na jaře výstavu! 18. května. Bližší info bude časem. Už se moc těším. Obrazů bude asi jen pár a malých, ale nějaké nové se tam najdou :).

Thursday, April 3, 2014

hlavy




Na blogu  The Sartorialist jsem našla tyhle fascinující fotky z přehlídky. Připomnělo mi to skvělý film Fantastický pan Lišák. Maluju teď další postavy s květinovou hlavou, a zvířecí hlavu mám v plánu delší dobu taky.


Tuesday, March 25, 2014

ilustruju, hurá!

Ha, nepíšu na blog! Ale zase dělám spoustu jiných věcí. Chodím s dětma ven, uklízím tenhle neukliditelný prostor, vařím, peču... a taky maluju a kreslím obrázky!
Doufám, že tady s tím moc neotravuju, ale konečně oficiálně ilustruju knihu pro děti :). Mám z toho velkou radost, a nemůžu tomu pořád úplně uvěřit. Trochu se bojím, že to celé nedopadne a nic nevyjde... ale vymýšlení námětů a kreslení mě moc baví, takže ztracený čas to snad nebude.
Nakonec jsem se rozhodla kreslit obrázky ručně a vybarvovat je posléze v počítači. Prvotní pokusy malovat temperami nebo akrylem na papír se ukázaly jako zoufalé. U mojí první ilustrace je (pod)malba temperou ještě trochu znát. Další obrázek jsem se taky snažila nejdřív malovat barvami na papír, ale šlo to tak špatně, že jsem obrátila list a udělala jen černé obrysy... a dál vybarvila v počítači. Pořád nevím, jestli je to úplně správná volba, ale asi to dopadne tak. Samozřejmě, že mě asi u třetího obrázku začalo napadat, jak by to šlo celé vylepšit, dodat tomu nějakou jiskru... ale to už by zas ty kresby ztratily kontinuitu, první dvě by byly jiné než ty ostatní, tak jsem pokračovala dál stejně. A kdo ví, jestli bych ten nápad dokázala vůbec realizovat.
I tak mě ale některé věci u toho počítačového vybarvování překvapují. Třeba "náhoda". Pořád jsem se děsila, aby všechno dopadlo tak, jak chci (i když nejsem perfekcionista), ale pak jsem jednou zjistila, že když se někde třeba trochu přetáhne, nebo se prolne něco, co by nemělo, tak z toho vzniknou zajímavé tvary, které se pak dají i dobře využít. Snad teda nebudou zajímavé jen pro mě :).
A tady ukázka procesu:






Malovat se snažím trochu taky, ale není na to tolik času. I když třeba dneska si Andulka dala čtyřhodinový spánek, takže jsem stihla leccos. Andulka je vůbec poslední dobou fascinující. Přes moji lenost posazovat ji na nočník si tam začala sedat sama. A sama se v podstatě během pár dnů vytrénovala tak, že jsme dnes mohli jít na hřiště úplně bez plínky, a nic se nestalo. Doma pak proběhlo nějaké hovínko na podlaze (které ale bylo náležitě oznámeno :), a jedno počůrání do kalhotek, ale to se za dlouhou dobu mnoha hodin toleruje. Je fakt šikovná. Dokonce mě vyhání, když jí chci pomoct s oblečkama, že to udělá sama.

Friday, March 14, 2014

jaro je tu



Mít v půlce března hotových šest obrazů se mi už dlouho nestalo. Mám radost, jak to letos odsýpá. Doufám, že to tak pěkně půjde i dál.
Jinak: jaro! Už máme za sebou s dětma jedno opíkání buřtů u sousedů na zahradě, bylo to fajn. Mám chuť nakupovat boty, sukně, trička... ale musím se krotit, stejně to nemám kam nosit :). Doma dělám čistku, trochu jarní úklid, třídím oblečení, boty. Nejhorší jsou ty dětské věcičky a botičky.

Wednesday, March 12, 2014

obývák




Hurá, máme potažená křesla! Mám z toho velkou radost, že se akci křesla konečně podařilo dotáhnout do konce. Náš obývák je konečně snad kompletní. Ale že to trvalo... nejdřív jsem vymalovala zdi hnusnou žluto-okrovou barvou, kterou jsem pak obtížně přetírala na šedou - nejdřív dvě stěny a pak po dlouhé době, v sedmém měsíci těhotenství, zbylé dvě. Do toho jsem přetřela dřevěnou knihovnu na šedo-černou barvu, která se mi nelíbila... následovalo komplikované otáčení obarvené části ke zdi, aby nebyla vidět. Koupili jsme si křesílka, ale od začátku se mi nelíbil potah, a asi pět let jsem měla v plánu je přečalounit. Jak vidno, všechno má svůj čas a nakonec se podařilo :). Taky se mi moc líbí moje nová - stará židle ke stolu a koberec, který jsme si koupili loni.
Vybrat novou látku na křesla nebylo lehké. Chtěla jsem od začátku každé jiné, což je pro spoustu lidí asi dost trhlý nápad. Ale já nemám moc ráda, když k sobě věci moc ladí, a jsem ráda, že jsem aspoň mohla vyzkoušet víc variant. Červená byla trochu instinktivní volba; asi jsem nějak ve skrytu toužila už dlouho po červeném křesle. Tahle látka je moc krásná, má v sobě víc odstínů, má krásnou strukturu, je sytá. Působí teple a útulně. Druhé křeslo jsem chtěla zase romantické, s kytičkama, světlejší. Spolu vypadají krásně a líbí se mi čím dál víc. Taky jim v čalounictví víc naplnili sedáky a na křeslech se o moc líp sedí.

Monday, March 3, 2014

31


I oslavila jsem další narozeniny :). Celý týden jsem se živila jen dorty a bonboniérami. Moje krásná kamarádka Anička mi dala úžasný obrovský čokoládový dort z bistra Javánka. Chudák nemocná Maruška z dortu neměla nic. Andulka si nějaký dort dala, a pak v noci ze vší té čokolády a cukru nemohla spát (aspoň tak jsem si noční nepokoj vyložila), takže další dny už měla utrum (a normálně spala). Taky jsme si "slavnostně" poprvé uvařili thajskou kokosovou polívku - z hub, bez masa. Byla výborná! Takže to brzo zopakujeme :).

Dneska jsem koukala na oscarové projevy výherců a těším se na filmy!

les lamp


A další obraz... Malovat tohle byla čistá radost a vůbec žádná dřina :). V uplynulých týdnech mi nebylo zrovna nejlíp, všichni kromě mě byli hodně nemocní... hodně mi pomáhá malovat, mít ještě "jiný" svět vedle toho občas nešťastného, utrápeného. Mám z tohohle obrazu velkou radost. Většinou se s obrazy dost trápím, přemalovávám, předělávám... tenhle byl hotový celkem rychle, lehce, všechno do sebe napoprvé zapadalo. S barákama se to nedá srovnat! :)

Poslala jsem zkušební ilustrace pro chystanou knihu a líbí se jim to! To mám velkou radost a uvidím, jak se to bude vyvíjet dál. Zatím mám v mezičase volno na malování :).

Friday, February 21, 2014

nestíhám blog



Práce, práce, práce! Ach jo, vůbec sem nestíhám psát. Třeba už dávno mám hotové tyhle dva nové obrazy, a dávám je sem až teď. Mám pocit, že všechno kolem mě se točí jak blázen, čas běží jak splašený a já nestíhám.
Začala jsem dělat ilustrace ke knížce (pořád teda nevím, jak na tom jsem a jak to celé dopadne), a trochu se bojím, jestli jsem si neukousla moc velké sousto. Ale uvidíme. Zatím mám ale pocit, že mi to moc nejde. Koukám se na ilustrace od jiných, které se mi líbí, a vůbec nevím, jak jsou udělané, jen vím, že já to tak neumím :).
Pokouším se malovat, udělala jsem si malý koutek na malování v dětském pokojíčku, a zkouším tam trochu pracovat, když si děti hrajou. Nejde to úplně ideálně, první den si mě skoro nevšímaly, druhý den už mi lezly do barev a skoro na stůl, ale něco jsem přece jenom udělala a trochu to myslím pomohlo.
Do toho nemoci, strachy... Před sebou mám narozeniny, ale už se ani netěším, protože nejspíš nebude vůbec možnost nějakého slavení a radování.
Doufám, že vy ostatní jste zdraví a máte čas na svoje věci :).

Saturday, February 8, 2014

mám zase žlutou lampu!


Dorazilo nové stínítko od White cloud design. Je moc krásné. Mám trochu obavu, aby se nepotrhalo, a taky z prachu, ale jsem nadšená. Původně jsem to chtěla dát na nějakou nohu, aby to celé stálo na zemi, ale napadlo mě to takhle dát na zeď (zatím na knihovnu) a je to daleko lepší, protože to děti aspoň neporazej. Předchozí žluté stínítko po babičce jsem považovala za nezničitelné, a rozbilo se, tak třeba s tímhle budu mít víc štěstí. Je to fakt skvělý nápad, tyhle lampy.
Koupím si možná časem ještě jednu... klidně bych brala i nějakou větší.

Wednesday, February 5, 2014

Hella Jongerius




Moc se mi líbí tahle proměna salonku v budově OSN, jak ji navrhla Hella Jongerius (s dalšími). Barevnost je dost nezvyklá, ale na mě to působí příjemně útulně a zajímavě. Oranžová s fialovou, to by mě nenapadlo. Zelenou a hlavně žlutozelenou miluju. Až budu někdy zařizovat nějaký obývák, tak se budu inspirovat :).
Začala jsem se zajímat, co ještě Jongerius vymyslela pěkného, a je toho vícero. Tady jsem vybrala, co se mi líbilo nejvíc:




Na prostředním obrázku jsou "kancelářští mazlíčci", vlastně takové sochy nebo objekty, vtipná variace na kancelářský nábytek a zařízení. Roztomilé.

vila


Hotovo: vila našich přátel se zahradou inspirovanou mozaikou v kostele St. Apollinare in Classe u Ravenny. Zatím můj největší obraz, 60x80cm. Pomalovat se to dá celkem snadno :). Uvidíme co větší formáty.
A jedeme dál...

Sunday, February 2, 2014

origami lampy



Ach, krása, to je zase objev, tyhle skládané papírové origami lampy! Předevčírem jsem zjistila, že něco takového existuje, a včera jsem si už naložila na fleru jednu podobnou do košíku :). Není sice tak krásná jako lampa "chestnut" od holandské firmy snowpuppe (šedá lampa na obr. č. 2), ale cena je o dost přátelštější a už se na stínítko moc těším! Skoro je mi líto, že jsem nekoupila ještě jednu jiného tvaru, bylo fakt těžké si vybrat. Snad to bude ideální náhrada za moje rozbité žluté plastové retro stínítko.
Nejdřív jsem myslela, že se naučím sama takové lampy skládat a že se mi třeba i podaří vymyslet, jak je poskládaná ta chestnut... ale než bych se k tomu dostala, lampu bych asi ještě hodně dlouho neměla. Dokonce jsem včera večer i papír vzala a zkusila to. Sranda to není, ale nějaký tvar se rýsovat začal. Třeba si časem pořídím nějaký velký papír a zkusím to znova.
A taky se stala velká věc, že jsem konečně rozjela akci na nové očalounění našich křesílek. Už se na to chystám asi 5let... Teď už to snad klapne.